Můžeme se při výcviku střídat?

Ve fázi učení nových věcí by pes měl mít jasno, kdo je „jeho“ učitelem, tedy přímým nadřízeným v dané situaci - jinak se v budoucnu můžete potýkat se selháním komunikace z důvodu nevyjasněných kompetencí.

Každému tréninku / učení předchází fáze napojení (ukotvení) psa na jeho cvičitele, až poté se díky komunikaci vytváří a upevňují jednotlivé projevy chování.

Předáváním psa „z ruky do ruky“ v této fázi může dojít u psa k poruše v základním napojení na cvičitele.

Z toho pak často vzniká stres s projevem pasivity, nebo naopak únikového chování.

Situaci lze připodobnit k rodičům, kteří by dítěti dávali protichůdné pokyny a dokazovali si tak, koho dítě více respektuje. Dítě (i pes) by mělo být ušetřeno nutnosti volby na koho má být v určitou chvíli navázáno (koho tedy poslechnout), jinak může dojít k nežádoucímu tlaku na jeho psychiku.

Z toho vyplývá, že při účasti více členů rodiny má mít pes jasno, na koho z této skupiny má být prioritně napojený. Toto platí i při vycházkách, nebo při výchově v domácím prostředí.

U dospělých psů toto předávání „z ruky do ruky“ už nebývá takový problém, zejména je-li spojeno s činností, kterou pes rád a ochotně vykonává.